V zemské kůře je zastoupeno poměrně vzácně. Jeho jedinou sloučeninou je beryl, který tvoří povrchová ložiska. Vzhledem k tomu je beryllium i přes svůj omezený výskyt poměrně snadno dostupné.
Beryllium je tvrdý a křehký kov s nízkou hustotou. Čisté se téměř nepoužívá. Praktický význam mají jeho slitiny, např. berylliové bronzy (slitiny beryllia s mědí). Jsou tvrdé a pružné jako ocel, ale zachovávají si chemickou odolnost bronzu. Všechny beryllnaté sloučeniny jsou jedovaté a ve formě prachu nebo dýmu velmi nebezpečné.